Zdeněk Zaoral začal tento snímek natáčet v poloamatérských podmínkách, ale posléze byl dokončen ve zlínském studiu a uveden do kin. Ve své době, v druhé polovině 80. let se jednalo o první zcela otevřenou a také nebývale syrovou výpověď o průběhu a následcích drogové závislosti. Příběh osmnáctileté dívky, která se pokouší uniknout návyku, vykazuje až dokumentární hodnoty - jak v inscenačním ztvárnění, tak v mluvě jednotlivých postav, v autenticitě narkomanského prostředí.
